Celý svět v krabici? Já to miluju!
Dneska to bude o trochu jiném cestování. Takovém trochu, jak se říká „prstem po mapě“.
K mojím dalším koníčkům patří také postcrossing. Tak nějak to sdílí mou vášeň pro cestování, když zrovna sedím doma na židli a pracuju. A v tu chvíli myslím třeba na Mexiko, jak bych se tam měla pěkně. 🙂
Ti starší z vás si jistě vzpomenou na doby, kdy jako si pionýři dopisovali s jinými takto postiženými, pak již kamarády, z tzv. Východního bloku a především ze Sovětského svazu.
Já sama jsem si dopisovala s několika pionýry z oblastí Ukrajiny, Leningradu, Sverdlovska a už si ani nevzpomínám odkud ještě. Dopisy mi vždy přišly otevřené, ale zalité do igelitu se všemi poslanými obrázky a výstřižky. Takže bylo jasné, že cenzura existovala i na dětské úrovni.
Většinou v těch obálkách byly pohlednice, různé obrázky a i třeba výstřižky z dětských novin nebo tak. To aby si český pionýr procvičil ruštinu v akci. Přiznám se, že jsem milovala chvíle, kdy na mě z obálky vypadl jejich obsah. Některé věci mám schované do dneška a ráda na to vzpomínám. A mrzí mě, že tyto kontakty ustaly, ale holt politickou situaci jen tak něco neustojí.
A právě proto jsem zajásala, když jsem objevila již zmíněný postcrossing. Ve zkratce je to o posílání si pohlednic s lidmi z celého světa, kteří mají stejnou zálibu. Vždyť dostávat pohlednice z celého světa je moc fajn. Skoro denně vyhlížím pošťačku, jestli mi něco nenese. Mám již slušnou sbírku pohlednic z různých koutů světa. Například z Austrálie, Číny, Japonska, Ameriky, Brazílie a jiných zemí.
Ale stejně mám pocit, že nejkrásnější sérii pohlednic mají státy dřívějších svazových republik. Jejich malované pohledy historických staveb jsou prostě úžasné. Ale i z té zmíněné Brazílie mám pěkný pohled, který má pro mě velkou cenu.
A ze zemí, které mám v hitparádě oblíbených států, si ty pohlednice přímo hýčkám. Jasně, že vede moje srdeční záležitost Mexiko. Ale i z Itálie mám ráda pohledy. A ze Španělska mi dávají možnost procvičit se ve španělštině. A ty z Portugalska … to sluníčko odtamtud jen sálá.
A tak když nemůžu odjet na cesty, věnuju se tomuto koníčku. Já to prostě miluju! 🙂
A proč v krabici? Protože si ty zmíněné pohlednice do krabice ukládám, no kde jinde by jste je skladovali? 🙂