O čem dneska asi tak budu zase psát? O Elbě nee, tak že by o Mexiku?
Samá voda, dnes zase něco z Portugalska, přímo z hlavního města Lisabonu. A bude to o místní specialitě, vyhlášených Belémských koláčkách.
To je kapitola sama pro sebe. To jsou koláčky s historií a vážně mi moc chutnali. Pastéis de Belém jsou vyráběny už od roku 1837. V Belémské čtvrti je pekárna, kde přímo tyhle vyrábějí. Jen zde je původní receptura, kterou vymyslely jeptišky a dodneška si tajemství střeží.
Vyrábí se jich tu denně vážně mraky a stojí se na tuto pochoutku docela velká fronta. Tato pekárna je tradičně pojmuta. Modré dlaždičky po stěnách, stolky v každém dostupném rohu a místnůstky tak malé, že máte pocit, že sedíte na chodbě. Ale svoje kouzlo to jistě má.
Navíc je vidět do výrobny. Je oddělena skleněnou výlohou a můžete se dívat na výrobu hory koláčků. Navíc u toho můžete sedět a popíjet kávu a k ní samozřejmě zakusovat koláčky. Jsou moc chutné a pokud si k nim nesednete, ale chcete je sebou, dají Vám je do krabičky a přibalí pytlíčky s cukrem a skořicí. Tím se sypou před samotnou konzumací.
A protože se mi zase začínají sbíhat sliny, odejdeme od tématu a vymyslím pro Vás ještě jeden tip na „čumendu“. Snoubí v sobě jak historii, tak umění. Stojí na břehu řeky a nedá se přehlédnout. Ano, mluvím o pomníku zámořských objevů. Vysoký monument s vyobrazením jednotlivých postav portugalské historie se tyčí nad řekou a má připomínat slavné období. Na jedné straně je vidět sama královna.
Před samotným pomníkem je na zemi v dlaždicích vymalovaná mapa a vyznačeny města a datum objevení. Jestliže máte rádi historii, rozhodně si tohle nenechte ujít.
