Dnes to nebude moc o cestování, ani o Elbě, ani o Mexiku a ani o jiné zemi,.
Dnes zůstaneme doma, v našich luzích a hájích.
Již druhým rokem jezdíme s mužem po srazu veteránů. Když ho prvně přivezl domů, málem jsem si ťukala na čelo, takovej střep. Strávil celou zimu v garáži a na jaře z toho střepu bylo autíčko, že srdce plesalo. Pomyslný klobouk dolů, to rozhodně ano.
A tak teď brázdíme po zmiňovaných srazech. Naše pragovčička, z roku 1933, nás vyváží co to dá a my se snažíme jí nedělat ostudu. Takže jsme si pořídili i dobové oblečení. Je to vždy zážitek jak pro nás, tak pro ostatní, kteří se přijdou jenom podívat.
Chci se s Vámi podělit o pár momentek z těchto srazů.
Při srazu veteránů, který měl poetický název Okruh Klatovskem, mě zaujala řeč pořadatele, který dával pokyny pro start v Běšinech. Normálně to moc neposlouchám, ale tohle mě nějak zaujalo. Prohlásil: “ Prosím všechny, kteří mají možnost startovat klikou, aby tak učinili. Ať přihlížející mládež ví, že auta se vždy nestartovali jen přiložením karty nebo zmáčknutím knoflíku.“ (pokud jsem to nezreprodukovala přesně, omlouvám se mu).
A opravdu, byli motoristé co klikou startovali.
Další skvělý zážitek mám, když jsme parkovali před zámkem v Žinkovech. Rázem to vypadalo, že je úplně jiný rok, a sídelní páni čekají společnost z vyšších kruhů. 😀
Fotek je jenom pár, a doufám, že mi majitelé aut odpustí, že jim dělám takovou reklamu.
Takže pokud potkáte na silnici některé z takovýchto aut, uvědomte si prosím, že má poněkud jiné jízdní vlastnosti než dnešní auta. A buďte ohleduplní. Děkuji za všechny.
