To vás prostě autobus vyplivne na místě, kde máte pocit, že vůbec nic není. Ale musíte se podívat dolů, po kopci, a tam uvidíte první střechy. A pak celé to městečko. Je nádherné.
Dalším zajímavým městečkem, které stojí v Italské Basilicatě za návštěvu je Matera. Starobylé městečko, které bylo zvoleno městem kultury pro rok 2019. Bylo zde natočeno několik biblických filmů. A pořád to tu má tuto historickou atmosféru. Matera je jedno z nejstarších neustále osídlených míst v historii, prý zde žili lidé již před 7000 lety.
Matera byla postavena nad hlubokou roklí, díky tomu bylo třeba vybudovat množství staveb nádrží a systémů vodních kanálů.
Nádrž na dešťovou vodu s masivními pilíři vytesanými ze skály a s výškou klenby přes 15 m to byla opravdová vodní katedrála, splavná lodí
Je to velice zvláštní městečko, které na mě udělalo nezapomenutelný dojem. Stojíte nahoře na kopci a hledáte, kde to městečko vlastně je. Musíte se podívat dolů. Je rozprostřeno na úbočích v podstatě rokle. Malé kamenné domečky (někdy vizáží spíš sklípky) se k sobě neskutečně tulí. Někde jsou větší a velké domy, to podle bohatosti rodiny. Honorace je holt honorace. Ti nejchudší bydleli ve vydlabané skále, je to vápenec a jeskyně se do něho dlabou asi vcelku dobře, když jich je tu tolik 😊. No jasně, byla jsem se podívat v těchto jeskyních.
Rozlohou taková malá garsonka. Z venku se jde rovnou do obytné místnosti, kde bydleli všichni členové domácnosti. Kuchyňka je vydlabaná zvlášť do strany a už byla poněkud zmodernizována. A vzadu za obytným prostorem byla místnůstka jako sklad a jedna pro domácí zvířectvo (nejspíše osla).
Je to několik let, co umřeli poslední obyvatelé. To my si v dnešním přepychu civilizačních vymožeností ani neumíme představit. Musel to být velice těžký život.
Městečko Matera se svým okolím je jednou z památek ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Za návštěvu stoprocentně stojí. Vyražte se podívat sami, nebudete litovat.
Říká se, že do těchto končin bůh nedošel. Říkají to sami obyvatelé Basilicaty. Mají pravdu.
