Zvláštní Toniná - Muflon na cestách

Mexický deníček – 2005 – 34. díl

Toniná

Mayské ruiny Toniná, s nadm. výškou 900 m.n.m.,14 km východně od Ocosinga, tvoří zajímavé a okouzlující naleziště s výhledem do idylického údolí a mají velice zajímavou historii.

Archeologické vykopávky v Toniná se začaly provádět teprve roce 1979. Od té doby archeologové z nálezů odvodili, že to byla Toniná, která způsobila pád Palenque. Předehrou slavným dnům Toniná byl počátek dynastie Hadí lebky – Jaguářího drápu na konci 7. století.

Noví vládcové, kteří měli zřejmě velice bezútěšný a krutý pohled na svět, nechali zničit paláce a chrámy svých předchůdců, vztyčili nové a kolem roku 690 vyhlásili Palenque válku. Nejméně tři vládci Palenque byli drženi jako vězňové v Toniná. Jeden z nich, Kan-Xul II., zde byl pravděpodobně kolem roku 720 i popraven stětím.

Toniná zažila mocenský vrchol v desetiletí, které následovalo po pádu Palenque v roce 730. Stala se známá jako Místo vznešených zajatců, protože v některých ze zdejších paláců byli drženi zajatí vládcové z Palenque a dalších mayských měst, předurčeni k výměně za vysoké výkupné nebo k popravě stětím.

Kolem roku 900 byla Toniná opět přebudována v jednodušším, strohém stylu. Ale Jaguár-Had byl posledním vládcem z Toniná, o kterém byly nalezeny písemné zmínky. Pocházejí z roku 903. Klasická mayská kultura zde tou dobou skončila – jako ostatně všude.

Na severní straně se tyčí velká pyramida v Toniná, napůl přírodní svah upravený do řady teras. Na konci schodiště po pravé ruce mezi první a druhou plošinou je vstup do chodeb rituálního labyrintu. Výše po pravé straně stojí Palacio de las Grecas y de la Guerra (Palác grecas a války), kde grega je pás geometrických obrazců ve tvaru „X“ na kamenech jedné ze zdí.

Klikatá linie možná reprezentuje Quetzalcóatla a je také na jednom z ramen schodiště. Napravo je nepravidelná řada komnat, průchodů a schodišť. Předpokládá se, že zde sídlili hlavní místní úřady.

Ještě výše, stále směrem k pravé straně stupňovitého terasovitého svahu, je nejpozoruhodnější plastika Toniná, Mural de las Cuatro Eras (Zeď čtyř údobí). Vytvořena byla někdy mezi lety 790-840 našeho letopočtu. Tento štukový reliéf na čtyřech panelech (první zleva je ztracený) představuje čtyři slunce neboli čtyři údobí dějin lidstva podle mayské víry. Nalevo je vládce podsvětí, který se podobá obrovskému hlodavci. Tato zeď vznikla v době, kdy se mayským světem řítila vlna destrukce. Lidé z Toniná věřili, že žijí na čtvrtém slunci, slunci zimy, zrcadel, severního směru a konce lidské éry.

Nahoře je akropole, bydliště vládců Toniná a oblast osmi nejdůležitějších chrámů – čtyři na každém ze dvou stupňů. Chrám na pravé straně nižšího stupně, Templo del Monstruo de la Tierra (Chrám pozemského netvora),

Na nejvyšším stupni stojí dva vysoké chrámy vzadu a dva menší vpředu. Vrchol nejvyššího, Templu del Espejo Humeante (Chrám Kouřícího zrcadla), je 80 m nad Gran Plazou. Tento chrám byl vybudován za Zots-Choje, který usedl na trůn v roce 842. V této éře čtvrtého a posledního slunce a severního směru musel Zots-Choj vztyčit tento nejsevernější chrám v Toniná, vyšší než všechny ostatní, k čemuž bylo nutné uměle rozšířit kopec směrem na severovýchod.

(opsáno z průvodce)

(iniciály vládců)

Další zastávka byla Toniná. Teprve ji vyhrabávají z pod nánosů vegetace a tak moc turistů tu zatím není. Ujal se nás jeden místní průvodce, že nás provede vnitřkem stavby. No z toho jsem byla slušně vykulená. A zrovna v tomhle okamžiku jsem začínala mít pocit, že ty památky jsou čím dál zajímavější a už to nejsou jen hory šutrů, ale už jsou to opravdu paláce.