Irapuato
Moji známý bydleli ve městě Irapuato. Je to docela průměrně menší městečko, alespoň na mexické poměry. Z letiště v Leónu to sem není daleko.
Město Irapuato je ve výšce necelých 2000 m.n.m. Na sluníčku je tu dost vedro, ale ve stínu je příjemně, a když se zatáhne a začne foukat vítr, je to na mikinu. Tyhle rozdíly jsou tu dost citelné.
Ale prý je tu pořád víceméně stejně, žádné velké rozdíly mezi ročními obdobími. Snad proto si tenhle kraj oblíbili američtí důchodci (prý). Ostatně Mexiko je taková malá Amerika. Služby všeho druhu a na úrovni (to by český človíček koukal, co vše je tady možné) a pokud máte dobrý plat dá se v pohodě žít.
Vždy několik domků je tu, u nás by to asi byla čtvrť, obehnáno zdí a velkou branou, kde sedí vrátný a vždy otvírá a zavírá autům. Tyto jakoby čtvrtě (tady se tomu říká villa) maj různé množství baráčků. Ale od pohledu to jistou bezpečnost zajišťuje.
První den se mi nepodařilo zjistit, který z těch dvou kohoutků nad sebou ve sprše, je s teplou vodou. Z jednoho tekla vlahá a z druhýho ještě vlažnější. Však já na to časem přijdu. A s tímhle jsem pak měla problémy celou cestu Mexikem. Teplá voda se musela nechat dostatečně odtéct, asi tak 10 minut, ale pak tekla. A někde ty kohoutky byli tři, a to jsem nevěřila vlastním očím, když teplá voda netekla z žádnýho. Holt na to měli vlastní fintu.
Dnes jsme taky začali plánovat výlet na Yucatan. Klasika – vidět chceme všechno, ale na to nemáme dostatek času. Tak to jsem zvědavá jak to dopadne. Po přečtení dalších knížek (odborné literatury), místo abychom některá místa vyškrtali, tak je přidáváme. No to jsem na to zvědavá.
Leon
Dnes je neděle. Jedem do Leonu nakoupit a já se chci podívat po botách. Město Leon je proslulé svou výrobou kožených výrobků. Ve velkým obchoďáku mě nic nenadchlo, ale Petra si nakonec botky vybrala. Jen jsme nakoukli do přilehlých ulic, které jsou plné krámků s botama a ostatním koženým zbožím.
Petra usoudila, že to tu pak prolezem už bez Radka. Je tu toho opravdu hooooodně a chlapy a nakupování…. . Cestou zpátky mi ukazují na kopci sochu. Je moc pěkně vidět, určitě tam pak naplánujem výlet. Zatím mi chtěj jen udělat zážitek z myčky, ale to jsem mrkala na drát. Obsluha nejdřív přemyje nějakou chemikálií sklo, odšroubuje anténu a vezme kola hadicí. Pak jedem do myčky, klasicky jako u nás. Pak se zastaví u takových stojanů jak na benzině a obsluha auto umyje zevnitř. Pěkně vypucuje sklo a veškerej plast a před vysavačem špína nemá šanci. To jsou služby, z toho jsem úplně vedle, to je naprosto suprový.


Mexický deníček – jednotlivé díly:
- 1. díl – Nezapomenutelný let do Mexika
- 2. díl – Irapuato, Leon
- 3. díl – Tehotuhuacan
- 4. díl – Tula
- 5. díl – Cubilete
- 6. díl – Tequila
- 7. díl – Dolores Hidalgo
- 8. díl – Guanajuato
- 9. díl – Jalapa
- 10. díl – Zempoala
- 11. díl – Veracruz
- 12. díl – Comalcalco
- 13. díl – Villahermosa
- 14. díl – Campeche
- 15. díl – Edzná
- 16. díl – Sayl
- 17. díl – Labná
- 18. díl – Kabáh
- 19. díl – Uxmal
- 20. díl – Celestůn
- 21. díl – Chichen Itzá
- 22. díl – Ek Balam
- 23. díl – Valladolid
- 24. díl – Cobá
- 25. díl – Tulum
- 26. díl – Cetumal
- 27. díl – Xpuil
- 28. díl – Calacmul
- 29. díl – Cohunlich
- 30. díl – Laguna Balacar
- 31. díl – Palenque
- 32. díl – Yaxchilán
- 33. díl – Vodopády Misol-ha + Aqua Azul
- 34. díl – Toniná
- 35. díl – San Christobal de Las Casas
- 36. díl – Canon Sumidero
- 37. díl – Cesta zpátky